|
|
Etické problémy při užití vybraných prostředků umělé inteligence pro zvládání úzkosti a deprese
Grepl, Václav ; Fošum, Jan (vedoucí práce) ; Štica, Petr (oponent)
Diplomová práce se zabývá možnými etickými problémy při užití umělé inteligence jako podpůrného terapeutického nástroje pro zvládání úzkostných stavů. Rozvoj v oblasti umělé inteligence má vzrůstající klinický význam pro její využití v oblasti péče o duševní zdraví. Systémy založené na umělé inteligenci často přebírají některé podpůrné úkoly i v oblasti terapeutických intervencí, které dříve poskytovali kliničtí psychologové. Jedním z hlavních nástrojů psychoterapie je psychoterapeutický rozhovor vedený mezi pacientem a terapeutem. Rozhovor má nezastupitelný význam pro vytvoření terapeutického vztahu, stanovení diagnózy a vlastní terapeutický proces. Tradiční model psychoterapie se rozšiřuje, protože část péče o duševní zdraví začínají v některých technologicky vyspělých zemích nyní poskytovat z kapacitních důvodů i konverzační systémy, vedoucí prostřednictvím umělé inteligence terapeutický rozhovor s příjemcem terapie. Pro eticky odpovědné klinické využívání umělé inteligence je třeba identifikovat možné etické důsledky jejího narůstajícího využívání v oblasti péče o duševní zdraví a vytvořit podklady pro rozhodování o dynamice a mezích jejího využívání, stejně jako dodržovat zásady vývoje umělé inteligence konformní s etickými principy. Cílem diplomové práce je identifikovat a popsat hlavní etické...
|
|
| |
|
|
Bioetika V - Náhradní mateřství - specifika jednotlivých oblastí
Machová, Drahoslava ; Kudláčková, Zděnka (vedoucí práce) ; Jílek, Petr (oponent)
Univerzita Karlova v Praze Farmaceutická fakulta v Hradci Králové Katedra biologických a lékařských věd Drahoslava Machová Školitel: PhDr. Zdeňka Kudláčková, Ph.D. Název diplomové práce: Bioetika V - Náhradní mateřství - specifika jednotlivých oblastí Cíl: Vytvoření základního přehledu bioetiky a jejich principů. Zpracovat problematiku institutu náhradního mateřství. Hlavní poznatky: V diplomové práci jsme se zabývali problematikou bioetiky, bioetickými principy a zejména problematikou náhradního mateřství. Především jsme se zaměřili na východiska bioetiky, její principy a propojení s právem. Dále jsme popsali institut náhradního mateřství, jeho historii a průběh. Další části práce se věnovali současné právní úpravě náhradního mateřství v České Republice a porovnání s právní úpravou ve vybraných státech z celého světa. Součástí práce je rovněž doporučení lékařské etiky v procesu náhradního mateřství. V závěru práce jsme pojednávali o rizicích, která se mohou vyskytnout. Závěry: Využití náhradního mateřství představuje jednu z mála možností, jak může neplodný pár získat potomka. Beze sporu se jedná o problematiku, kterou je třeba nadále poznávat a upravovat. Zároveň je nutné věnovat velkou pozornost etickým, právním a psychologickým aspektům, které jsou s tímto institutem spojeny. V řadě zemí patří...
|
|
|
Etické aspekty zacházení s daty získanými z pokusů na lidech
Constable, Marika ; Fošum, Jan (vedoucí práce) ; Sousedík, Prokop (oponent)
Předložená diplomová práce se bude soustředit na etický konflikt mezi oběťmi pokusů na lidech spáchaných v nacistických koncentračních táborech za druhé světové války na jedné straně a vědeckou veřejností na straně druhé. V tomto konfliktu, který se týká osudu nashromážděných dat, obě strany zaujímají silné argumentační pozice. Kritériem pro etickou evaluaci je objektivně artikulovat hlavní argumentační pilíře obou stran a posoudit jejich validitu v kontrastu dvou etických teorií, teorii ctnosti a teorii konsekvencionalismu. Za tímto účelem práce čerpá z dostupných literárních a audiovizuálních zdrojů z oblasti historie, filozofie, psychologie, antropologie a bioetiky. Práce je rozdělena do tří hlavních částí. V první části se práce věnuje terminologii, technickému provedení, integritě, impaktu a logistice samotných pokusů. Ve druhé části se věnuje svědeckým výpovědím obětí a argumentaci odborné veřejnosti. Ve třetí části se práce zaobírá důstojností člověka/KAVOD, evaluací argumentace v kontrastu etických teorií, kognitivní disonancí a polemizuje o pevnosti postojů vědecké veřejnosti. Klíčová slova Bioetika, člověk, důstojnost, etika, etika ctnosti, integrita, kognitivní disonance, koncentrační tábory, konsekvencionalismus, oběti, pokusy na lidech
|
|
|
Informovaný konsenzus - srovnání právního a etického pojetí.
Doležal, Adam ; Payne, Jan (vedoucí práce) ; Kuře, Josef (oponent) ; Drozenová, Wendy (oponent)
Informovaný konsenzus (informed consent) lze bez větších pochybností považovat za centrální téma v současné biomedicínské etice a obdobně i v medicínském právu. Moderní vztah lékaře a pacienta se zcela proměnil, informovaný konsenzus v právu i v medicínské etice od 70. let dvacátého století dominuje v odborných teoretických diskusích. Jeho význam je zásadní jak pro medicínský výzkum, tak pro klinickou praxi. Tato práce se zaměřuje zejména na klinickou praxi, na vztah lékaře (či obecněji zdravotnického pracovníka) a pacienta. Institut informovaného konsenzu se propojeně rozvíjel jak v medicínské etice, tak i ve zdravotnickém právu, z toho důvodu je jedním ze základních cílů této práce odlišit obě pozice a poukázat na rozdíly mezi jeho právními a etickými aspekty. Základní rozdíly tato práce spatřuje zejména v odlišných účelech obou klíčových normativních systémů, v jejich funkci, reprezentovaných hodnotách a principech, které zdůrazňují. Zatímco pro informovaný konsenzus v etice je podstatná důvěra a vzájemnost, právní institut více reflektuje ochranu subjektů vztahu, zejména ochranu před zneužitím a dodává tak právní jistotu zejména pro pacienta. Etická rovina má zajistit především respekt k osobě druhého tak, aby byl vnímán jako jedinečná lidská bytost, jako subjekt, nikoliv jako pouhý předmět...
|
|
|
Psychologicko-etické aspekty posledních věcí člověka
KÜMMELOVÁ, Magda
Práce se zabývá posledními věcmi člověka z psychologicko-etického pohledu, neopomíjí však ani náhled sociální. S tématem je zde pracováno také v souvislosti vybraných současných etických systémů, především deontologismu a utilitarismu, vzhledem k tématu práce je pojednáno také o bioetice. Z oblasti psychologie se práce podrobněji věnuje existenciální psychoterapii, respektive logoterapii rakouského psychologa Viktora E. Frankla. Je zde zahrnuta také problematika pohřbívání, možnosti posledního rozloučení, a to i v religionistickém a etnickém náhledu. Stěžejní část práce se zabývá především potřebnou psychosociální péčí o nevyléčitelně nemocné, umírající a jejich blízké v období pre finem, in finem a post finem u očekávaného úmrtí dospělých, a vlivem této péče na prožívání finálního období života umírajících a následného truchlení pozůstalých. V práci je v krátkosti zmíněno i téma paliativní a hospicové péče. Práce rovněž sleduje zhodnocení vlivu posledního rozloučení na průběh truchlení pozůstalých. Inspirací pro psaní práce byly kromě odborné literatury a dalších odborných zdrojů ve značné míře i vlastní mnohaleté pracovní zkušenosti autorky, díky kterým je práce doplněna četnými vlastními kazuistikami.
|
|
|
Právo, morálka a politika v bioetickém zákonodárství České republiky
Trochtová, Alexandra ; Matějek, Jaromír (vedoucí práce) ; Štica, Petr (oponent)
Právo, morálka a politika v bioetickém zákonodárství České republiky Ústředním tématem diplomové práce je bioetické zákonodárství v České republice a vliv morálky a politiky na toto zákonodárství. Práce si klade za cíl zjistit, kdo a za jakých okolností ovlivnil existující nebo neexistující zákonnou úpravu vybraných osmi bioetických institutů: umělé přerušení těhotenství, transplantace, výzkum na lidských embryonálních kmenových buňkách, dříve vyslovené přání, umělá reprodukce, změna pohlaví, náhradní mateřství a eutanazie. Práce se v první kapitole zabývá vztahem dvou normativních systémů, a to morálky a práva a ve druhé kapitole se zabývá vztahem morálky a politiky a práva a politiky. Třetí a čtvrtá kapitola reflektuje poznatky z předešlých kapitol na detailní analýze již zmíněných osmi bioetických institutů. Diplomová práce dochází k závěru, že české bioetické zákonodárství je rozkolísané mezi liberálním a konzervativním přístupem a většina podstatných morálních dilemat v zákonné úpravě byla rozhodnuta historicky a dnes představuje morální dědictví zákonodárců předešlých.
|
|
|
Právní a etický status embrya očima mladé generace
WÁGNEROVÁ, Lucie
Otázka přístupu k nenarozenému lidskému plodu je řešena již od pradávna. Při diskuzích se objevují otázky nejen morální a etické, ale také právní. V této souvislosti lze najít celou řadu protichůdných názorů daných jak výchovou, náboženským přesvědčením, tak například morálkou. Nalézt celospolečenský konsenzus je těžké. S možnostmi moderní doby vyvstávají nové otázky spojené se zásahy do reprodukce, výzkumem embryonálních buněk, ale také s problematikou umělého přerušení těhotenství, jež je dnes chápáno jako právo ženy a jejich počet ve světě se pohybuje ročně kolem 44 milionů. Díky těmto problémům vzniká aktuální potřeba společenské diskuze na téma postavení embrya, odkdy jej lze považovat za člověka. V teoretické části bakalářské práce je řešen právní pohled na postavení lidského embrya a jeho ukotvení v našem právním řádu. Listina základních práv a svobod, která je součástí Ústavy ČR stanoví, že každý má právo na život a že lidský život je hoden ochrany již před narozením. Není a ani nemůže být právem jasně stanoveno, kdy vzniká lidský život. Hledání na odpověď na tuto otázku přísluší spíš morálním a etickým principům. Práce předkládá různé pohledy na to, zda zygota, tedy oplodněné vajíčko je nebo není lidskou osobou. Zabývá se množstvím protichůdných argumentů, od kdy lze datovat vznik lidského života. Odpověď na tyto otázky není jasná a nelze dojít jednoznačné shody. Dále se bakalářská práce zabývá etickými dilematy spojenými s umělým přerušením těhotenství a zásahy do reprodukce, ale též se dotýká i problematiky klonování. Výzkum této bakalářské práce je zaměřen na právní a etický status embrya, především na odpovědi na otázky kdy vzniká lidský život a s tím spojená problematika interrupcí (potratů). Tato práce nedává jasnou odpověď na otázku od kdy datovat vznik života, ale představuje názory vybraného vzorku mladé generace, ve věkovém rozpětí 18-30 let. Hlavním cílem výzkumu bylo zjistit, jak se na dosud nenarozené dítě dívají mladí lidé v České republice, od kdy vnímají, že začíná lidský život, kdo rozhoduje o životě nenarozeného jedince a jak se staví k otázce umělého přerušení těhotenství. Podpůrným cílem výzkumné práce bylo posoudit, zda se názory mladých lidí liší podle toho, zda se jedná o muže nebo ženu, zda je to mladý člověk do 24 let nebo člověk 25 letý a starší, zda je věřící či zda už má vlastní dítě nebo děti. Výzkumná část práce proběhla formou kvantitavního výzkumu, použito bylo dotazníkové šetření. Výběrový soubor byl tvořen 250 respondenty, především formou dotazníku na webu, menší část tištěné dotazníky. Pro tuto práci byla jako mladá generace zvolena věková skupina 18-30 let. Dotazník obsahoval sedm zjišťovacích otázek a čtyři otázky rozlišovací. Ve výzkumné části bylo pracováno s daty, které byly získány z dotazníkového šetření. První hypotéza, že více jak 50% respondentů/tek se domnívá, že lidský život začíná početím, nebyla potvrzena. Pro počátek života při početí se vyslovilo pouze 30% respondentů/tek. V případě druhé hypotézy se pro možnost "schvaluji umělé přerušení těhotenství ze zdravotních důvodů" vyslovilo 90% respondentů/tek a druhá hypotéza se tedy potvrdila. Třetí hypotézu se nepodařilo potvrdit. V diskuzi pak byly porovnány zjištěné výsledky s názory autorů, ze kterých bylo čerpáno v teoretické části práce. V závěru se práce věnuje celkovému shrnutí výsledků. Na otázku, kdy vzniká život, je nemožné najít jednotnou správnou odpověď. Vždy záleží na subjektivním pohledu každého člověka. Od kdy datovat vznik života bude stále více aktuálním a palčivým tématem, především díky pokroku vědy a technologií. Měli bychom si uvědomit všechna možná rizika, zamyslet se nad tím, kdo má právo zasahovat do podstaty života, kam až nechat vědu zajít. Tato bakalářská práce nepřekládá jediný jasný názor, ale může poskytnout fakta a náměty k zamyšlení, aby si každý mohl vytvořit svůj vlastní postoj k danému tématu.
|
|
|
Pohled na současný svět podle etiky Petera Singera
ZEMANOVÁ, Kateřina
Cílem této bakalářské práce je získat pohled na současný světa podle etiky Petera Singera. V úvodních kapitolách se budeme věnovat skrze publikace Petera Singera hlavním myšlenkám, a to konkrétně Osvobození zvířat, Practical Etics, Applied Etics, Spisy o etickom žití, Jeden svět - Etika globalizácie. Na těchto příkladech se budeme snažit prokázat, že je tento autor často veřejností mylně interpretován a jeho názory všeobecně špatně pochopeny. Při analýze budeme vycházet z všeobecného modelu morálních a etických hodnot společnosti a dávat je do souvislosti se Singerovou filozofií. Podrobně budeme rozebírat problém druhové nadřazenosti, který je klíčový pro všechna Singerova díla a je zároveň i nosným tématem této práce. Kromě výše zmíněného problému se v práci také nachází i analýza morálních a etických zásad tak, jak byly v průběhu historie nazírány různými významnými mysliteli.
|
|
|
Zvířata jako laboratorní objekty: Analýza mocenského diskurzu
Vandrovcová, Tereza ; Suša, Oleg (vedoucí práce) ; Müller, Karel (oponent) ; Binka, Bohuslav (oponent)
Zvířata jako laboratorní objekty: Analýza mocenského diskurzu PhDr. Tereza Vandrovcová Abstrakt Cílem této disertační práce je kritická diskurzivní analýza mocenských korelátů expertního vědění a dalších faktorů, které mohou bránit otevřené a nepředpojaté diskuzi o etických otázkách týkajících se používání mimolidských zvířat v rámci biomedicínských pokusů. Autorka nejprve načrtává stručnou historii "zvířete" a v další kapitole téma zasazuje do teoretického rámce Animal Studies. Ve čtvrté kapitole poskytuje přehled nejčastějších argumentů pro i proti používání zvířat v biomedicíně. V rámci vlastního výzkumu analyzuje vědecké texty za účelem odhalení způsobu, jakým jsou laboratorní zvířata sociálně konstruována coby vědecké objekty a jaké to může mít důsledky pro vnímání jejich morální hodnoty. Klíčovou částí práce jsou pak semi-strukturované rozhovory se zastánci a odpůrci pokusů na zvířatech, konkrétně s laboratorními pracovníky, kteří provádí pokusy na zvířatech, a s aktivisty za práva zvířat. Autorka zjistila, že laboratorní pracovníci v jejím vzorku byli přesvědčeni o nezbytnosti a legitimitě stávající praxe, při popisu své práce se zvířaty měli tendenci potlačovat jejich individualitu a své oponenty, s jejichž argumenty nebyli obeznámeni, často označovali jako neinformované a nekompetentní do diskuze...
|
host ::
RSS.